Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

Odesnu Kesnu

Zveřejněno v 15 ledna, 201315 května, 2022 od Martin Dobeš

8.4. (z vlastních deníků pro Lázeňský host)

Dýchám. Měkký vír volnosti a svobody. Vánek v duši, který většinou skončí větrem v peněžence. Chtěl bych být barevný jako papoušek, ale jsem již příliš prolezlý žižkovskou šedí. Mám ji za nehty i v kapse u kalhot.
Dvouvrstevný sen. Myslel jsem, že jsem přelezl duhovou branou do reality, ale místo toho jsem vstoupil do další komnaty snu. V té první komnatě jsem postarším mužem, který žije sám ve velkém domě s višňovým sadem a tráví svůj život chovem anglického mastiffa. Pes je ale vrtošivý a neustále mi připravuje horké chvilky. O to víc ho miluji. Jednou v noci se mi v tom snu zdá jiný sen. Po domě chodí obrovská baňatá ruka s malajskou dýkou nebo něčím takovým. Ta ruka mě jde zabít, ale mastiff se jí postaví do cesty. Ne že by mě chtěl chránit, ale zrovna něco žere a ta ruka ho pěkně štve. Svedou spolu boj. V ten moment se vzbudím, jako v horečce. Vyskočím… kde je pes? Zmocňuje se mne neblahá předtucha. To předcházející byl sen, ale tohle musí být realita. Opravdu jsem pán s višňovým sadem a mastiffem. Vyběhnu ven do sadu, ano, už tam leží, celý v krvi, vnitřnosti mu trčí z břicha ven. Cítím, že i můj život se chýlí ke konci. Vezmu lopatu a dám se do kopání hrobu. Všechno je tak plastické, tak skutečné. Vhodím bezduché tělo do jámy, chvíli se dívám, vybavuji se některé pěkné vzpomínky na psa, i když jich moc není. Pak se skácím, jako by mě někdo nade mnou obrovskou rukou tlačil dolů do propasti, a letím, dlouho a dlouho…. teprve tady je brána z druhé komnaty snu ven, do zahrad všednosti. Na stolku řinčí mobil a venku slyším motor, kterak majiteli chcípá a noří se do svého autosnu. Voda dnes bude zase mokrá.

9 komentářů u „Odesnu Kesnu“

  1. Rudy napsal:
    17 ledna, 2013 (1:09 pm)

    Martin velmi dobry!!!!

    Love it, man!

    Trying to get a text ..:)))

    Odpovědět
  2. Petr napsal:
    17 ledna, 2013 (4:28 pm)

    UF – jedním dechem jsem hltal příběh – neskutečně dobré Martine!

    Odpovědět
  3. Anonymní napsal:
    18 ledna, 2013 (1:02 pm)

    Milujem obrazy. Premávam sa po ich rámoch na kolobežke.

    Výborne.

    palo

    Odpovědět
    1. Martin Dobeš napsal:
      20 ledna, 2013 (12:14 pm)

      "Premávať sa po rámoch obrazov na kolobežke"? To zní velmi lákavě… To zkusím taky! 🙂 díky Palo

      Odpovědět
  4. Luboš napsal:
    18 ledna, 2013 (2:26 pm)

    výborně !

    Odpovědět
  5. Anonymní napsal:
    20 ledna, 2013 (6:52 am)

    Chtěl bych také takový sen? Je to výborné jak píší pánové výše.

    Odpovědět
  6. František Vrba napsal:
    20 ledna, 2013 (5:08 pm)

    Pravidelně se těšívám na Tvoje deníky a pokaždé mne TAK dobře překvapíš.

    Je to výborný, fotka i psaní.

    Odpovědět
  7. Anonymní napsal:
    30 ledna, 2013 (6:29 am)

    Poutavé čtení. Jsem překvapená, že má někdo podobné sny jako já. 🙂

    Magdalena S.

    Odpovědět
  8. jiriza napsal:
    30 ledna, 2013 (8:10 am)

    krásná fotka a příběh, co dodat

    Odpovědět

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji