22.2. 2013 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Našlapuji tiše, ale zvenčí doráží hluk z ulice a hlasy z hospody. Plížím se chodbami vlastních představ o bílém kojotu. Zastavil se přede dveřmi, kde pošťačka zastrčila noviny do schránky, a podíval se smutnýma očima do chodby. Výčepák zrovna valil sud s pivem. Kojot se posadil na…
Měsíc: Únor 2013
2+2+2
8.4. 2005 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Ve vzduchu je cítit smrt. Není to dotek bolesti ani smutku, spíše něco velmi intenzivního. Město v nepohybu, strnulé a mrtvé jako Pompeje. Zůstali jen holubi, stovky a tisíce holubů zaplňují prázdný prostor mezi židovskými domy, snášejí se ze střechy Staré synagogy. Kdyby to byli supi, bylo…
Jak přicházejí sny…
Kruh kolem lůžka kreslím křídou tím zkouším čelit svým zlým snům neb cítím, že zas dneska přijdou – jak Pegas lez bych na klisnu tak přivážu si k penisu dvě kilovky, ať nezvedá se – mám dost už těch svých snových lásek a zrovna dnes chci klidně spát a žádnou klisnu nelíbat vždyť chudák postel…
Rudý moře
…a rozbij znovu rudý moře, Mojzesi dřív než nás ta láskopravda oběsí…
Bush´n´City
To město
23.10. 2003 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Fascinuje mě fakt, že koleje vždycky někam vedou. A odněkud se táhnou. Proč lidé nepostavili takové koleje, které by nikam nevedly? Jen tak, pro radost… zatoulaní psi mají rádi, když mohou běhat podél kolejí. Kolik sněhových vloček se vejde do žlábku tramvajové koleje, než je během setiny…
Být zase tulák…
Být zase tulák, tak nevím, co je to trčet na jednom místě prašivým už devátý léto … Být zase tulák, tak si jen hledím najít mizernou práci a jídlo ..a místo, kde přespím. Být zase tulák, tak na mne místní psi štěkají jako bych mlátil jim do plotu holí … S lehkýma nohama lehký je…