.jpg)
Být zase tulák, tak nevím,
co je to trčet na jednom místě prašivým už devátý léto …
Být zase tulák, tak si jen hledím
najít mizernou práci a jídlo ..a místo, kde přespím.
Být zase tulák, tak na mne místní psi štěkají
jako bych mlátil jim do plotu holí …
S lehkýma nohama lehký je sen,
všechny cesty, co míjím, srdce mi pálí.
Je svázaný v kozelci beránek navěky obelstěn,
a ptáčata unikla z osidel lovců..
ale z kterých ?
Co já vím,
co bude dál..
Být zase tulák, tak se mě strážníci ptají,
co mám v tom batohu… kurvafix.
Být zase tulák, tak nechodím na nedělní,
ale válím se pod křížem
někde uprostřed polí.
Být zase tulák, tak nemám v hospodě místo
a půllitr, ve kterým padá mi pěna den za dnem…
S lehkýma nohama lehký je sen,
všechny cesty, co míjím, srdce mi pálí.
Je svázaný v kozelci beránek navěky obelstěn,
a ptáčata unikla z osidel lovců..
ale z kterých ?
Co já vím,
co bude dál..
(text Martin E. Kyšperský + kapela Květy k poslechnutí zde)
Krásna a presná fotografia k textu i mimo text.
Zakorenenému, – ma pookriala … ;-)(i hudba)
Nevdojak som si spomenul na tri "kaviarenské" verše Jána Smreka:
" Nech nemám nič, ni zem, ni dom,/
ďakujem očiam svojim dvom,/
že skrze ne mi väčšie statky náležia."
A Ty vidíš … palo.
Parádní kousek – moc se mi líbí jak jsi komponoval a jak jsi tam nechal tu kameru – o ptácích nemluvě .) fakt pěkné
ptáci jako symbol volnosti, byť jakoby svázáni tíhou šedých panelů a zájmem kamer, kterým nic neunikne. Ani my, jednou
Krásná kompozice a krásná fotka, Františku. Tohle je styl, který je mi docela blízký…