Před rokem jsme se sešli s Jirkou Trnkou v Olomouci. Já jel z Plzně přestěhovat se na Moravu a Jirka od Zábřeha, kde žije a prolejzá křoviska s fotobrašnou na hrbu. Naše dva vlaky se potkaly a vlastně nejenom ty, přišla společná chuť na pivo, cigárko a rozpustit si vlasy. Trochu jsme bloudili po hlavní třídě, až nás místní anděl chlastu poslal do Ponorky. Byli tu vlasatci, punkové, profesoři z Palackého univerzity a větráky, co sotva stačily těžkýmu dechu červencovýho odpoledne. V hlavách jsme měli po pěti šesti staráčích a taky společnou myšlenku, že založíme blog, kterej se dotkne spodních proudů, středním se vyhne a kam si pozveme lidi, přátele, fotografy a básníky, ty hároše ducha, jak jsme říkali. A už tam nad politým ubrusem jsme mu dali jméno Na Pokraji, i když jeho konečná podoba vyšla na světlo asi o dva měsíce později…
…děkuju Vám všem, kdo jste dnes s námi na pokraji….
I ja ďakujem, za to že to robíte…Rád sem chodím, popozerať, počítať si… !!! Držím palce, nech sa moc darí i naďalej !!!!
… a když se tady stavím, tak si nepřipadám tak "Na kraji" … 🙂
To je teda popis Ponorky!
No a tak jak jsme si včera psali-taky to historické setkání v Ponorce považuju za zakládající den Na Pokraji. Se těším na úterní výroční schůzi 🙂
a já jsem VDĚČNÝ že se tak stalo!!!
A ponořili jste se do toho dobře!
na "pokraji" jsem byl v Brně, kde mi na operačním stole rozřízli srdce, aby ho pak zase sešňerovali, ale to sem nepatří, vím. Jinak jsem někde v proudu a tento blog se mi moc líbí
Kazdy je nekdy "na pokraji" 🙂
Jsem r�da, �e se Va�e vlaky "potkaly"
Kazdy je nekdy svym zpusobem "na pokraji" 🙂
Jsem rada, ze se Vase vlaky "potkaly".