12.1. 2014 (z řeholních deníků pro Lázeňský host)
Znovu se vtírá palčivá otázka: když slon přijde o chobot, doroste slonovi chobot, nebo chobotu slon? Černý a bílý kel. Stalagmit a stalaktit. Ruce mrtvoly na slunci. Hrobníkovo sémě na rozkvetlé louce. Vyrazili mi mozek z pantů a hodili do kýblu se špinavou vodou. Co nevidět s ním uklízečka vytře podlahu U kotvy. Není důvod doufat…
skvělé foto a slova? Vyrazila dech !
Skvělé!
Skvělé! Fotka i text! A propos, zajíc žije v lese. 😉
hm … kedysi dávno som si poznamenal k jednej postavičke, ktorej som dal meno teodor (ten, čo sa premáva po ráme obrazu na kolobežke): teodor ležal vyvalený v tráve pri bufete, upíjal z piva, a počúval akési rozladené gitarové songy, zrazu vstal, podišiel k stromčeku, utrhol vetvičku, a obhrýzol ju, – zapustil korene, – rozkošatel, – opadal, a akási tetka s ním pozametala – chodník, šmarila ho do koša, kde sa rozložil – a začal zapáchať, ľudia ho obchádzali, vyhýbali sa mu, – tak sa rozplynul – a to bolo všetko."
Nič moc, ale pocit nepustí … foto výborné … palo.
Ty nás tedy zásobuješ ! Že by to bylo tím věkem 🙂 Tak to se na ty mé kulatiny začínám těšit 😀
Výborný oboje! zážitek.