radosti listopadový mladosti Zveřejněno v 14 prosince, 201416 května, 2022 od František Vrba rána jsou v naději jako věrná psice, co umírá k poledni a kdyby nebyla nesmrtelná nejspíš by nepošla poslední a mne by nenašli po denici ztuhlého posmrtnou maskou jak lezu v rubáši po světnici raněný prastarou láskou
Františku, mám tyto tvé básně nejraději. Vždy čekám se čtením, až budu doma, dostatečně naladěná. Právě je ta chvíle a já si tvé řádky patřičně užívám! Odpovědět
Tohle je fakt už někde jinde, někde kam se každý nedostane, neuvěřitelná propojení textu a obrazu. Smekám Františku. Odpovědět
🙂
Františku, mám tyto tvé básně nejraději. Vždy čekám se čtením, až budu doma, dostatečně naladěná. Právě je ta chvíle a já si tvé řádky patřičně užívám!
Tá fotka je doslova úder do čela… Užívam si to však samozrejme celé … Osobité, výborné.
Tohle je fakt už někde jinde, někde kam se každý nedostane, neuvěřitelná propojení textu a obrazu. Smekám Františku.
No, další parádní…
Výborné Františku 🙂