Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

Pod kopyty…

Zveřejněno v 23 března, 201515 května, 2022 od Martin Dobeš

Zetlelé listí v mých uších, mokrá plsť a mrtvolná hlína v záhybech mé košile. Ústa zacpaná směsí kamínků a žížal. Probouzím se z nejděsivějšího snu svého dětství. 
Mé tělo i vůle řvou v obludné křeči. Kreativní mysl si sama vyprojektovala noční můru, kvůli níž by člověk byl ochoten zabít i to nejmilovanější kolem sebe, řekl Orwell. 
Dusot kopyt divokých koní. Přinášejí mi to, v čem spatřuji jediné východisko v nastalém šílenství. Nekonečná, nespoutaná síla jejich kopyt mi i přes silnou vrstvu hlíny a vlhkého listí rozbíjí hlavu. A jak krev blahosklonně stéká po mém těle, opodál slyším řehtání a další údery kopyt. Než mě opustí duše, zřetelně slyším, jak se zvonivé údery kopyt vzdalují a každý úder představuje jinou tóninu, jako když hraješ na zvonkohru. Líbezná melodie nevšedních lásek a prohraných bitev, v posledním tažení hráče, jenž v pitkách a v bordelech pozbyl všech trumfů života…

0 komentářů u „Pod kopyty…“

  1. František Vrba napsal:
    14 května, 2015 (10:06 am)

    Martine… Mám dnes jakousi rozjemnou /rozjímavě jemnou/ náladu a vážně se raduju, co tady vzniklo za prostor, pro mne plný krásných věcí….

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji