má sestra a pokojská, co se o mne stará
dávno už unesla, co mohla ještě snést
teď v nocích blouzní, hledá po almarách
zbytky mých kostí s léky na bolest
a já jdu nahý zasněženou plání
bez strachu, že mne zima vykostí
na kraji lesa, možná kousek za ním
začnu zas znovu… se vší lehkostí
"začnu zas znovu… se vší lehkostí" – Někdy bych ráda vyrazila na cestu, ale odhodlat se. Moc se mi líbí, Františku. 😉