Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě
otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny
pak za ním vstupuje muž, podává mu nějaké fotografie a tiše
dodává, že jsou to obrazy, které v něm vyvolává Filipova hudba.
Fotografie mluvící jazykem prostým, jako je zvuk skla odíraného
sklem. Jako když si vrazíte za nehty zimu a pamatujete si ji ještě
v létě. Světlokresba mysli Luboše Blažka, který věří, že Hudba
je krajina na hranici ticha…obraz je hudba na hranici světla…ale
hranice je stezka, která nevede nikam…
XVII
„XVII – pro sebe jsem jí dal jméno Kde je můj stůl. Kvůli práci trávím většinu roku na cestách, noci v hotelech. Program se mi občas mění z hodiny na hodinu. Byla doba, kdy jsem to snášel hůř a ten pocit bezdomoví jsem dal do fotky. Váže se k ní haiku, které zní:
dnes tady můj stůl
kde zítra oběd bude
a s kým ho pojím“
(L.B.)
LXXIII
„LXXIII – žiletky. Mám moc rád Psí vojáky a Filipa Topola. A jejich písničkou je inspirovaná tato papírovka. List papíru „postavený“ na špičku. Byl jsem tak drzý že jsem asi pět kusů inspirovaných texty Psích vojáků nechal vytisknout a na jejich koncertě v Jablonci jsem je Topolovi předal. Vzpomínám na jeho trochu pobavený a trochu udivený pohled….“ (L.B.)
LXXXVII
„LXXXVII – Protínání. Druhá papírovka ve výběru a druhý text Psích vojáků, kde Topol říká:
letěl na obloze
vznášel se jak sen
a pak jsem s úděsem spatřil
jak se pták protnul se svým obzorem
sám se sebou
trochu spadlo peří
a zase bylo všechno jako předtím
akorát
že jsem viděl
jak se pták protnul se svým vlastním obzorem
Ten text mne pronásledoval asi rok, měl jsem ho v mozku a nevěděl, co s ním. Ale pak jednou jsem něco zahlédl na obloze a bylo to hotové hned…“ (L.B.)
LXXII
LXXII – Inferno. Jedno léto jsem posedával u stánku Davida na břehu jablonecké přehrady, pil pivo a pozoroval. Měl jsem nutkavý pocit že tam je fotka. Fotky za námi občas přijdou a je jenom na nás, jak jsme na ně připraveni. Asi při čtvrté návštěvě toho místa jsem ji našel. Západ slunce mezi paneláky. To vše zrcadlící se na hladině přehrady. Kamarád, který mne při tom sledoval, řekl, že to vypadalo jako lov…“ (L.B.)
pěkné
Tak Karle, aspoň trochu překvapen? 😉
nikoliv, tvorba odpovídá tomu co vím že děláš, i když jsem uveřejněné snímky předtím nikdy neviděl, co mě ale hodně bavilo si číst ty historky k tomu..
Já Ti nevím, Karle.. pro mě, jak to vnímám, než historky to jsou spíš osobní prožitky a zážitky 😉
Výbornej výběr fotek jste spáchali. Luboš je prostě Krajinář jak má být.
Jiří Jiří, zvedl jsi mi koutky…
Františku děkuju …
Luba to označení nemá moc rád…ale já bych řekla, že je fotograf… má dar vidět fotky tam, kde nikdo ne, odvahu jít pak s nimi "ven", touhu zkoušet stále něco nového a posouvat tím sebe i jiné kolem zase někam dál, myslím, že k tomu všemu i pokoru nebo lépe uvědomnění si, že některé věci technikou prostě nejsou zachytitelné…
No Štěpánko, "načteného" mě máš myslím parádně…. 😉
Lubo, taky tě znám takového…
Krásné!
Ano, František to sepsal moc hezky. A je to tady na pokraji moc příjemné místo 😉
Když jsem kdysi před léty viděl poprvé Lubošovy fotografie, říkal jsem si v duchu: To je šílenství, tohle spáchal nějaký úchylný matematik, uvažující ve vektorech. Teprve později jsem v tom začal nacházet estetiku, onu hudební látku. A musím říci, že mě jeho fotky ovlivnily. Skvělá věc, díky za ni 🙂
Martine Dobeši děkuju a trochu se červenám. Je vysoce pravděpodobné že se v pátek uvidíme. Budu řídit, ale něco malého bych si s Tebou (a Františkem a Jirkou a Bárou a Vláďou a Štěpánkou …) rád dal 😉
Ano! Tohle mi ke spokojenosti stačí a ta druhá papírovka,to je skvost.
Petře, já Tě tady tak rád vidím… Nechci nic slibovat, ale mám pocit že papírovky ještě budou… Zatím to visí na meteriálu 😉
Krasna vystava,….
Díky 😉
Já snad nakonec ještě dorostu k porozumění Tvým fotografiím, dnes jsem tomu uvěřila. A jsem ráda, že jsem tu našla i Protínání. Pro tu mám slabost, co ji znám. Ale asi je to teď ještě silnější. Neví se proč, ale to nevadí.
A ne, ví se to. Je to dokonalá a velice sexy kompozice.
I žiletky mě fascinují.
Evo myslím si že jsi jako jedna z prvních začala chápat. Vzpomínám si na Ty dvě věci co jsi mi kdysi nabídla 😀 Jsem moc rád, že se Ti líbí 😉
Skvělý Luboši, na tomhle se mi líbí, že poznávám lidi kolem sebe (rozuměj, ze skupiny) trošku jinak a vždycky to bylo hodně zajímavý a příjemný pokoukání i počtení.
I když si z toho při svý dřevěnosti nic nevezmu 😀
Aspoň zůstaneš svůj 😉 Rád jsem Tě tu viděl 😉
poslouchám a dívám se 🙂
Díky 😉
Luboš, takto to nádherne všetko pod sebou funguje 🙂 Ozaj neskutočné z akých obyčajných zákutí dokážeš povyťahovať takéto klenoty ! 🙂
Ondro díky moc 😉
Diky, rada jsem videla. A ty texty jsou moc fajn.