velice matné obrysy zvuků
jako je skřípění nehtů o myté nádobí
a tichá píseň znící ze tvých vlasů
ruší mne od klidu daleko spánku
siluety ještě letících ptáků
tříští se protože otvírám okno
zatímco dole lampy
v hodině mezi smrtí a souloží
kloní se prázdnotě
dvou bledých židlí ve druhém patře
Líbí se mi pohyb po časoprostoru v posledních čtyřech verších. Hodina mezi smrtí a souloží je též zajímavá aluze. (PéEl)
zaujalo