Moje žena píše básně. Chodím okolo nich již nemalou dobu s touhou doplnit je fotografií a nenechat to v šuplíku…
Na Partyzánské ulici
Ona byla Mžik,
záblesk světlých vlasů
On byl Stín
rozporcovaný žaluziemi
Mihla se pod oknem,
záblesk světlých vlasů
Díval se dál
rozporcovaný žaluziemi
a všechen pohyb ustrnul
na Partyzánské ulici
*
Stropy jsou v noci
Stropy jsou v noci vyšší
padají vzhůru
do jiný krajiny
Kotví tady
já
jsem její pupek
Zírám nahoru do jiný samoty
*
Cestou
Je mi už pět let
a teprve třicet
Pořád ještě
hážu rohlíky kachnám
z mostu cestou ke kaštanové ulici
Co bylo, je
Usnul jsi mi v náručí
Halí, belí
Cítím na sobě
Tvou malou tíhu
Dávno jsi nás s tátou přerostl
Je, co bude
Babičky
dělají svačiny
*
Výborne, páči sa mi toto súznenie…
Se těším, až někde proběhne vaše společný čtení. To bude takovej nářez propojení duší!