jak ze dna hrobky bílá váza
odjištěná kulovnice
ošklivý úsměv staré psice
kterou jsem pro strach neodvázal
tak se má matka na mne dívá
bez paruky a s houskou v ruce
počítáme starý piva
a čas co nám byl prostě vnucen
počítáme starý piva
Spomenul som si na verše pána Ondruša (…"ako keď zvesíš obraz, bývali vtedy tváre, bledšie od steny"…)… tak podobne pôsobia na mňa tvoje verše k obrazu… hneď v úvode si ma postavil do pozoru, a vôbec si nepoľavil… teda, -pozerám do hlavne guľovnice… som nadšený 😉
Každý pivo je studna, má svou hloubku.