Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

Jízda Valkýr

Zveřejněno v 1 června, 20186 května, 2022 od Martin Dobeš

Sen o tom, jak se jako válečník účastním nějaké epické bitvy. Jsem to já, ale nejsem to já, tak někde napůl. Chvílemi bych rád zvítězil a vstoupil slavně do Ódinovy síně v Ásgardu, ale bitevní vřava skutečně nahání hrůzu. Můj sen nebyl dostatečně dlouhý, abych uvykl pohledu na roztříštěné lebky, odseknuté končetiny a potoky krve sic hrdinské, přesto nachlup stejné jako ta, kterou znám ze zabijaček. 


Vígríd se zve pláň,
poslední bojiště
Surta a starostlivých bohů.
Na sto honů
sahá všemi směry.
Toť úradkem určené kolbiště.

Uprostřed kolbiště, sám jako voják bývá vždy, mávám mečem, urputně a zoufale. Ten pocit samoty řeže. Jak mi ostří projede krkem a zkosí ji mi levé rameno, svým způsobem je to úleva. A když padnu do své vlastní krve, všímám si s pozoruhodnou bdělostí, že mé útroby se ze strachu vyprázdnily.

Žádná sláva.
Valkýry nepřiletěly.
Nebudu tedy trávit bujarý čas v síních Valhally.

Ale zas na druhou stranu mohu hrdinsky odejít do kterékoli smíchovské hospody na rundu piv.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji