o svaté Anně bloudil jsem v polích
opilý hledaje dvojitou jabloň
sovy už nad ránem uspaly mladé
a kolem nic nežli klamavá vůně
po zemi spadaných červených jablek
ten strom co pokaždé hlídal mou cestu
ovšem už nestál jen černý kořen
trčící žaloval jak mrtvá ruka
ten večer předtím přišla k nám dcera
čistý list popsaný jen svitem noci
nemám rád když moje jabloně kácí
i když vše začalo něco se ztrácí
Ty mi Františku nakládáš vrchovatě… Rád jsem se tu zdržel 😉