už svoje drahé přikrýváme ticho je vrbám nad potokem kam kdosi mrštil bludný kámen na měsíc, který jedním okem spí podrásaný mezi keři potom co vypil tůni k večeři snad příliš brzy už se šeří… to podzim tluče rýčem do dveří
už svoje drahé přikrýváme ticho je vrbám nad potokem kam kdosi mrštil bludný kámen na měsíc, který jedním okem spí podrásaný mezi keři potom co vypil tůni k večeři snad příliš brzy už se šeří… to podzim tluče rýčem do dveří