Autor: Barbora Nebeská

Lze rozpoznat další běh událostí? Had je signet a Merkur nemá prsa. Fáma se zjevila, ale zatím svou troubu k ústům nepřiložila. Ranní buzení a obavy o nepřístojnosti v nepřítomnosti. Vyděšené výrazy po nabídce vany pro dva. Které dva? Kus jablka od oběda a vstřícné kroky stran nákupu potravin. Kamaráde, zatni zuby, milá časomíra a čárky na…

Každovečerní vysedávání na Růžku se stalo malým rituálem. Čas strávený na studeném hradě je donutil k tvrdým změnám, na které si musela pár loků zvykat. Hřejivý pocit v hrdle ji přesvědčil o vlídnosti nehostinného místa, vlídnosti klevetivé výčepní a hlavně o vlídnosti jeho slov. Potutelný úsměv pána bez fajfky se zrcadlil na druhé straně etikety. A oči,…

Lihoviny na kuráž, nabídnuté rámě a poroučet se k zemi. Počáteční nervozita a kostrbaté vystupování v kulisách starého hradu. Smích a téměř botou do hlavy. Smích a natržené koleno. Uvolnění a příjemný pocit na těle. Absurdní divadlo, které netušilo, že je rozehráno. Komická telenovela s prvky tragické grotesky. Proč jsou ty obálky jinak? Odkdy je opakem pána panna?…

Ozvěna hlasu s vážným pohledem. Potáhnutí a kouře Pohody. Drsný hlas jedné písničkářky dává tušit, že nikdo není svatý. Ze všeho kolem čiší na sto honů živočišná síla. Ryba od hlavy voní a pravda šla spát. Krásný život ve lži a sladká zrada. Vodní potahy a výdech do hlíny. Valíme se ze stráně a do kopu…

Vlaky jsou k tobě vlídné.  Nechtějí tě příliš brzy vyvrhnout do prachu velkoměsta.  Hýčkají si tě a hladí špinavými potahy.  Svou ocelovou kostrou krouží kolem tvého těla a vytvářejí ochranný štít, za který jsi tak rád.  Kdo jsi a proč jsi přišel?  Kdo tě postavil do cesty?  Děláš hloupá rozhodnutí s odhodláním, které by ti mohl kdekdo…

Od vedlejšího stolu zní samomluva a hlasité mlaskání. Snaha zachytit poselství opilce se zdá zbytečná, stále jen opakuje, jak je všechno hrozné. Vchází mladé děvče, od pohledu sotva třináct let. S přivřeným víčkem se ptá kořaly, jak se mu daří, a zda má dobrou náladu. Odbývá ji až neurvale. Na mě to nezkoušej, holka. Tady ti…

Adventní čas v pokoji, kde je vidět padat hvězdy.  Je únor a je umořena.  Červené svíce se jí vysmívají do tváře.  Snaží se střízlivě zhodnotit situaci, ale neví, zda je toho schopna.  Co že se jí to zakouslo do srdce?  A nebylo to jinak?  Umělé šišky, umělé jehličí.  Ano, vybral jsi příznačně.  Vše je tady umělé,…

Melodická variace svádí truchlivé tóny vysoké jehličky bodají, harfa hraje líbáš mé kotníky lehce zmodralé tvůj ret je jako jazyk hadí 

Sedí na posteli naproti sobě.  Jsou nazí a nohy mají zkřížené.  Jsou nazí a jejich pohledy se proplétají.  Naklání hlavy a snaží se nachytat jeden druhého.  Stmívá se a jejich křivky hrají stínové divadlo na protější zdi.  Těla se odevzdávají strnulosti a veškerý život se potichu přelévá tam, na zeď.  Stíny se pitvoří a údy…

Viděti dotykem poslední vlásek plující prsty nitrem hlavy  elektrizující až ke spánku beze snů, s vůní, o které se nemluví jen vnímá na povrchu lepkavé kůže otisky živého na neživém nataženou paží do prostoru vtěsnaného do koutku tak velkého, že se vejde do úsměvu očí nevinných těkavých  beze slov šeptajících s rukou pod hlavou kdyby…