Rubrika: Barbora Nebeská

Na dně džbánu krutý pán švihá bičem slov vody má až po okraj upít chce ten lán co je před ním co je vzad co je v jeho moci jen si holka hezky hraj nedožiješ noci

Velké ruce s malou dlaní formálně zvou  k zulíbání utneš zatneš ústa zní líbáš jinou odezní š

Tak jako rudá barva v modrém sametu nesmazatelnou stopu zanechá tak na tvých zádech a žebru stopa dekubitu krvavou stopu vyryje Tak jako rudá barva v modrém hedvábí ozvěnu tvého hlasu z nedávných dálek přivábí tak slz mých z lící v hrob tvůj tekoucí krůpěje Tak jako rudá barva v modré organze stínové divadlo sehrává tak té tvé sžíravé nerkróze…

Slabé oddechování bylo přerváno silným hlasem bránícím poklidnou nespavost říznutou mírnou úzkostí. Slova byla zbytečná, stejně usoudil, že pro ni nejsou potřeba. Pravé podstaty se nedostává, stejně jako pravdy ve víně. Pouhý příslib, že budeme vidět slepému nestačí.  Těžko pátrat po tom, kde se stala chyba. Kdo by chtěl házet kamenem, riskuje zpětný chod. Upřímnost…

Vstup do kanceláře se rovnal vhozené výbušnině. Rozhovor ustal a dveře se rozestoupily těm od starých knih. Na stole staré knihy, ale oči stále zalepené vlivem nezřízené myslivosti a medové míchanice s nádechem leštidla na vlaky. Iniciály vzývaly k tanci koncové viněty a nečitelné vpisky se řehtaly tupým výrazům neschopným rozluštit ve výsledku nezajímavou zprávu o způsobu…

Červený kabátku kolem se toč, kolem dřevěného stolu v rytmu valčíku. Raz dva tři, v pokoji s krásnými parketami. Dva dva tři a krásné sny o světle, které se v mžiku oka na čele mění v noční múzu. V přechodu přes práh do druhého pokoje. V ruce jen cár peřiny a zbytek tepla v dlaních. Přijeli pánové od filmu a dožadovali se svého…

Lze rozpoznat další běh událostí? Had je signet a Merkur nemá prsa. Fáma se zjevila, ale zatím svou troubu k ústům nepřiložila. Ranní buzení a obavy o nepřístojnosti v nepřítomnosti. Vyděšené výrazy po nabídce vany pro dva. Které dva? Kus jablka od oběda a vstřícné kroky stran nákupu potravin. Kamaráde, zatni zuby, milá časomíra a čárky na…

Každovečerní vysedávání na Růžku se stalo malým rituálem. Čas strávený na studeném hradě je donutil k tvrdým změnám, na které si musela pár loků zvykat. Hřejivý pocit v hrdle ji přesvědčil o vlídnosti nehostinného místa, vlídnosti klevetivé výčepní a hlavně o vlídnosti jeho slov. Potutelný úsměv pána bez fajfky se zrcadlil na druhé straně etikety. A oči,…

Lihoviny na kuráž, nabídnuté rámě a poroučet se k zemi. Počáteční nervozita a kostrbaté vystupování v kulisách starého hradu. Smích a téměř botou do hlavy. Smích a natržené koleno. Uvolnění a příjemný pocit na těle. Absurdní divadlo, které netušilo, že je rozehráno. Komická telenovela s prvky tragické grotesky. Proč jsou ty obálky jinak? Odkdy je opakem pána panna?…

Ozvěna hlasu s vážným pohledem. Potáhnutí a kouře Pohody. Drsný hlas jedné písničkářky dává tušit, že nikdo není svatý. Ze všeho kolem čiší na sto honů živočišná síla. Ryba od hlavy voní a pravda šla spát. Krásný život ve lži a sladká zrada. Vodní potahy a výdech do hlíny. Valíme se ze stráně a do kopu…