Je ticho krájí se den nocí, která nebyla vlhká je zlatem protkaná tvoje peřina
Host NaPokraji – Oto Sládek
Minimalismus s … maximálním … účinkem … OTO SLÁDEK … … ráno zvedá hlavy … a všechny tvé pocity … se tlačí tam a zpátky … Apollinaire ukrytý v přístavu … vypluje …
mandala
jako když vlétne motýl do vagonu s uhlím narodil ses cestou na dno truhly
Host NaPokraji – Milena Uličná
„Nevím, jestli fotografie kradou duši, ale mám je ráda. Ptali se mne, proč fotím…Protože nějak musím. Od doby, co se mi před pěti lety narodila dcera, je pro mne focení určitou formou terapie a mám na tom zvláštní druh závislosti…Protože obě milujeme les, nějak samo mě to přivedlo k focení ukrytého lesního světa…Plného kouzel…“ Milena…
Hříchů…
Hříchů až mrazí skříň je plná kostlivců jsou mi drazí
nedopalky a dívčí stuhy
v kapse jen nedopalky a dívčí stuhy poslední pohled z války s obrázkem duhy za uchem cigaretu po padlých druzích co do kanálu smetu jak točím se v kruzích
Hórovo oko šílenství
Dokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, staneš se moudrým. Nedokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, přestože ses o to pokusil, staneš se šíleným. Zůstaneš-li naživu, bude tě provázet Beatrice nebo Vergilius. Jen šílení vidí věci zapovězené. Jen nepříčetní a moudří procitnou. Do světa, kde smysly člověka neošálí a kde bolest pije se plným chřtánem jako láska z…
o padlých vládcích
smutný zbytek koruny které zbyly jen bodavé hroty láká lidi z komuny a užitečné idioty
V nočních zahradách
A nocí obcházej bytosti… Postavy s lebkami divokých koček, postavy ženských boků a vlasů, kéž ať mne některá vykostí! A buben má z mých ostatků… Až přijde vítr od severu, donosí v sobě naši dceru, zas bude všechno v pořádku…