Je to tak prosté žádná zrada jenom tě prostě nemám ráda jenom tě prostě nechci znát miluj mě prosím měj mě rád
Koloběh
Vlčice s tlamou od krve nad hrobem rodí… poprvé. Mládě je dívka s dýkou v šátku, hledící tiše na svou matku. S večerní hvězdou úzkost zpívá a dosti dřív se připozdívá… Vlčice s břichem od krve Ulehne k ránu… Teprve.
…
Vrásky na čele v těch rýhách vzkazy nečtené
Procházka nocí…
Zůstaňme na chvíli v tom, co nás pojí. Já ještě ve vlčím, ty napůl dítě… A než se půjdeme naposled projít, schovej mě přede mnou u sebe v bytě. Kdybych pak náhodou snad ještě procit… Dřív, než mě uložíš do chladný země, přičichni, miláčku… Černý květ noci. Lehni si alespoň na chvíli ke mně.
vždycky jsem otevíral všechny dveře
vždycky jsem otevíral všechny dveře jen teď jsem chvíli nedosáhl na kliku cítil jsem za nimi srdce divé zvěře vůni tabáku v paklíku ale fakt jsem teď nedosáhl na kliku na stole leží zbytky od večeře hledám v nich asi už jenom ze zvyku nože tiše vržené zpoza keře v zádech ztracených básníků ven tahám…
Než zase zakousneš…
Než zase zakousneš se do rtů s chutí popela řekneš mi promiň, ale vždyť jsi to přece věděla
Teskné…
Teskné jsou chvíle bez tebe světla i stíny zebou teskné jsou chvíle s tebou
Jsem prošlé zboží
jsem prošlé zboží co se neprodává lehces čumákem pevně přitisklým na sklokteré v mé výloze najednou praskloa vyměnit ho už ani ďábel nechcedokud mu někdo nezaplatí vícnež jenom slinami jako ti prvíkouskem kříže špinavým krvía našimi zbytky z uren a popelnic
NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
NA BŘEHU ZA MĚSTEM.. tam leželi jsme spolu nazí svit úplňku na dívčí hrudi místy se černal pažemi stínů byla jsi pobřeží plné bílých oblázků planoucí dno jezera dcera počínajícího úsvitu hladilas vlčí čenich a já tě seknul drápem řekla jsi: „Miláčku.“ tak jsem tě začal milovat a miloval jsem žáby které jsi sbírala jako…
Držel jsi pevně má ramena
Držel jsi pevně má ramena a zrovna projel vlak chvilka co málo znamená prostě se stalo prostě tak