Někdy na tebe myslím když v podzimních ránech plazím se vlhkým listím po hrobkách na Olšanech Občas tě i potkám když se tvůj obraz nerozdvojí směješ se mrtvým fotkám všem, jen ne té mojí Jednou ti vyznám lásku a budeš-li mít zájem pozvu tě na procházku urnovým hájem Zatím mne však drtí skutečnost tíživá že…
Ani Ň
15.7. (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Poutní den č. 5. Tohle píšu s velkým časovým odstupem a už si skoro nic nepamatuji. V takových případech není pravděpodobně čestné vymýšlet si nesmysly. Mám tedy tři možnosti: buď se omezit na pouhý záznam trasy s několika útržkovitými vzpomínkami, nebo psát o něčem úplně jiném. Anebo nenapsat ani Ň. Volím…
přízemní grafika
někdy žeru kůru dosti při zemi světlu vstříc světlu zcizený na zubech krev pod víčky hlínu přehryžu vztekle svou mandolínu pak se zas vracím zpátky k vínu k matraci v půjčeném přízemí pro samé slunce není stínu na březích vpitého zázemí nazpátek sobě nepokynu odplouvám v kapse kovadlinu někdy jen prostě žeru hlínu zabydlen hluboko…
Nevěsta a stín
Šly dny a noci, on byl sám a nikdo nebyl s ním, seděl jak z žuly vytesán a neměl žádnej stín. Sýček mu sletěl na hlavu za svitu zimních hvězd, neb myslel si, že není živ, že mrtev dávno jest. Zas je tu noc, kouzelná noc a jeden stín jí provází. Přichází noc, magická noc,…
Jako Ty (jaro)…
na horách taje sníh řeka je divoká a krásná jako ty jako Ty (Priessnitz a celá píseň k poslechnutí zde) …pro B.
Mezi ploty
9.2. 2013 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Skutečným bohatstvím je nic nepotřebovat. Hodil jsem si kostkou a padla mi třikrát šestka. V takovém případě je dobré udělat něco proti vlastní srsti. Do chalupy, sníh jako jehly, tvá ruka.
Jsme si blízcí jako prve…
JSME SI BLÍZCÍ JAKO PRVE ač důvod je mi záhadou nosíš z kapek mojí krve náhrdelník pod bradou Starý věnec z mého hrobu usušilas na čele místo něj teď zdobí skobu polštář z naší postele V obálce máš moje vlasy starý obraz chmurný mezi ňadry schovala jsi klíček od mé urny Slova, která jsem ti…
U sousedů vyje kojot
22.2. 2013 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Našlapuji tiše, ale zvenčí doráží hluk z ulice a hlasy z hospody. Plížím se chodbami vlastních představ o bílém kojotu. Zastavil se přede dveřmi, kde pošťačka zastrčila noviny do schránky, a podíval se smutnýma očima do chodby. Výčepák zrovna valil sud s pivem. Kojot se posadil na…
2+2+2
8.4. 2005 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Ve vzduchu je cítit smrt. Není to dotek bolesti ani smutku, spíše něco velmi intenzivního. Město v nepohybu, strnulé a mrtvé jako Pompeje. Zůstali jen holubi, stovky a tisíce holubů zaplňují prázdný prostor mezi židovskými domy, snášejí se ze střechy Staré synagogy. Kdyby to byli supi, bylo…
Jak přicházejí sny…
Kruh kolem lůžka kreslím křídou tím zkouším čelit svým zlým snům neb cítím, že zas dneska přijdou – jak Pegas lez bych na klisnu tak přivážu si k penisu dvě kilovky, ať nezvedá se – mám dost už těch svých snových lásek a zrovna dnes chci klidně spát a žádnou klisnu nelíbat vždyť chudák postel…