z plakátu se na mně směje krasojezdkyně divokejch dálek sem vedle ní jezdec na morový slepici a po dlažbě blednou stíny lamp jako zlomený labutě jitra na rukách samý skvrny krev sperma a med usmívá se Dneska polykám jenom plameny šavle a tak už jen chvíli kouříme a řikáme Lepší mít s kym šukat múzy…
Host Na Pokraji – Lenka Faltejsková
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do večera, než přijde Petr. Je důležitý, pro mě i pro sny, ale o tom až později. ŘEKA Nad řekou je zataženo, začíná pršet. Pospíchám ven. Nastavím tvář prvním kapkám a čekám….
blues měsíce Marii z ulice
Po tom, co vhodil jsem do louží udice, číhaje na noční můry a bělice, kamenná Marie, ta z rohu ulice, ožila v kaluži na dně mé sklenice. Vešla jak denice nahlížet do barů, kde život krásně čpí do piv a ovaru a když pak někomu ukradla kytaru, hrála to blues krásně a postaru. Zapadám nad…
Volal jsem…
12.4. 2013 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Volal jsem do bílé zdi a zeď se mi odvděčila nářkem. Stála tam ještě jedna dívka, měla rudé vlasy a smutné oči, měla v ruce roztrženou dopisní obálku a hleděla do bílé zdi. Některé zdi odrážejí emoce. Projdeš kolem a když jsi pozorný, můžeš ucítit emoce lidí,…
Procházka urnovým hájem
Někdy na tebe myslím když v podzimních ránech plazím se vlhkým listím po hrobkách na Olšanech Občas tě i potkám když se tvůj obraz nerozdvojí směješ se mrtvým fotkám všem, jen ne té mojí Jednou ti vyznám lásku a budeš-li mít zájem pozvu tě na procházku urnovým hájem Zatím mne však drtí skutečnost tíživá že…
Ani Ň
15.7. (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Poutní den č. 5. Tohle píšu s velkým časovým odstupem a už si skoro nic nepamatuji. V takových případech není pravděpodobně čestné vymýšlet si nesmysly. Mám tedy tři možnosti: buď se omezit na pouhý záznam trasy s několika útržkovitými vzpomínkami, nebo psát o něčem úplně jiném. Anebo nenapsat ani Ň. Volím…
přízemní grafika
někdy žeru kůru dosti při zemi světlu vstříc světlu zcizený na zubech krev pod víčky hlínu přehryžu vztekle svou mandolínu pak se zas vracím zpátky k vínu k matraci v půjčeném přízemí pro samé slunce není stínu na březích vpitého zázemí nazpátek sobě nepokynu odplouvám v kapse kovadlinu někdy jen prostě žeru hlínu zabydlen hluboko…
Nevěsta a stín
Šly dny a noci, on byl sám a nikdo nebyl s ním, seděl jak z žuly vytesán a neměl žádnej stín. Sýček mu sletěl na hlavu za svitu zimních hvězd, neb myslel si, že není živ, že mrtev dávno jest. Zas je tu noc, kouzelná noc a jeden stín jí provází. Přichází noc, magická noc,…
Jako Ty (jaro)…
na horách taje sníh řeka je divoká a krásná jako ty jako Ty (Priessnitz a celá píseň k poslechnutí zde) …pro B.
Mezi ploty
9.2. 2013 (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Skutečným bohatstvím je nic nepotřebovat. Hodil jsem si kostkou a padla mi třikrát šestka. V takovém případě je dobré udělat něco proti vlastní srsti. Do chalupy, sníh jako jehly, tvá ruka.