Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

o síle tvých větví

Zveřejněno v 18 února, 20216 května, 2022 od V.Hudeček

   jednou tvé větve podepřou co opona nezakryje tvář jen tak trochu pobledlou vrstvami hořké ironie staré myšlenky povedou za závěs kde bývaj zmije  

Číst více

Jak nám to holky chtěly ukázat…

Zveřejněno v 16 února, 20216 května, 2022 od Martin Dobeš

  Milá maminko, píšu ti ze školy v přírody. Máme se tady fajn. Spím s Péťou a Pepou v pokojy. Fčera jsme byly na výletě za dykobrazi. Jeden mě málem kofl do oka. Naštěstí se trefil jen Pepovi kolena a musel do nemocnice. Večer nám soudruška úča spívá a my ji to hezky kazíme, taky…

Číst více

Blues pro zlou holku

Zveřejněno v 31 ledna, 20216 května, 2022 od František Vrba

  Za noci, do který zavoní čerstvá hlína, zalej mě slzama, co nasbíráš do lahve vína. Přijď za mnou do sadu jen v noční košili, zalej mě slzama… ještě než zešílíš. A když ti vykvetu, můžeš bejt moje milá, v krajině, která se tou nocí rozpůlila. Naposled ve větvích pohlaď mě po tváři, cigáro připal…

Číst více

oběť pýchy

Zveřejněno v 18 ledna, 20216 května, 2022 od V.Hudeček

  jsem oběť pýchy své i té cizí falešně tichý hlasitě zmizím skryju se tajně v korunách stromů budete marně lákat mě domů    

Číst více

A její tělo ve věnec vpletl…

Zveřejněno v 19 prosince, 20206 května, 2022 od Barbora Nebeská

A tělo její ve věnec vpletl A v ohybu jejím ztrestal pýchu To tělo svaté dlaní horkou hnětl To teplo vzešlé k nohám hodil světu A ona marně nahá bez hlavy A sladce v trupu temnoty To světlo hřála pro davy To vše bez vděku droboty

Číst více

ztracený v přítomnosti

Zveřejněno v 8 prosince, 20206 května, 2022 od V.Hudeček

stojím tu nebo ležím ztracený ve tmě někde v proutí kam pokračovat nevím prosím tě veď mě čas se teď kroutí

Číst více

Ještě než do mě bodneš…

Zveřejněno v 17 října, 20206 května, 2022 od Barbora Nebeská

  Ještě než do mě bodneš a krk můj sevřeš v dlani snad naposledy lehneš si do důlku pod jamkami Tam trpké plody mého břicha snad znásobí tvou zlobu snad budeš otcem mého ticha snad znova zas a znovu

Číst více

zdánlivé umírání

Zveřejněno v 15 října, 20206 května, 2022 od V.Hudeček

  je to jen zdánlivé umírání andělé spící s kurvičkami na větvích stromů jako ptáci je to jen zdánlivé umírání když táhnou tiše uličkami v dálce na křídlech se nám ztrácí

Číst více

krátká báseň o podzimu

Zveřejněno v 8 října, 20206 května, 2022 od František Vrba

  Zrovna, když zvonilo děvčátko odvedle, vážně jsem přemýšlel, co ještě přestát. Neboj se… Řeklo mi nápadně pobledlé. Už to jde za náma po střeše města.

Číst více

Sám v masce pudla na dětským hřišti

Zveřejněno v 27 září, 20206 května, 2022 od František Vrba

  Sám v masce pudla na dětským hřišti žiju svý životy. Minulý, příští… Životy, v kterejch má zpravidla navrch i pes, co o růži kušnu si natrh.

Číst více
  • Previous
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • …
  • 28
  • Next

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Když večer nemá stíny…
  • Co je to láska…
  • na stále stejné staré židli…
  • Ruce tvé povedu krajinou…
  • Nenecháš dlaně mé tě zranit…
©2022 Na Pokraji