Na jaře jsem vystavoval v Kratochvíli, v jedný skvělý kavárně v Olomouci. Po vernisáži s náma šel do Ponorky i dlouholetej kamarád Karel Ševčík.
Diskuse s ním byla zajímavá, dlouhá, jiskřící, chápavá, konstruktivní, veselá a já už ani nevím jaká. Ale z velký části byla o fotkách. O cestě, kterou si razí, o zarputilosti, o vzorech a inspiracích. O smyslu toho co děláme.
A bylo mi jasný (Františkovi vedle mě taky), že Karel NaPokraji nemůže jako host chybět.
Normální „kurátor“ výstavy by se na tomto místě rozkecal a rozebíral autorovo dílo.
Já nejsem normální, natož kurátor, já jsem Chuligán, takže tímto své povídání končím.
Kochejte se, užívejte si.
Vnímam autora, je svoj, a nejde len po remesle – veľmi fajn fotky, – ďakujem!
já děkuji také
Karle, super! Neznám nikoho, kdo by dělal fotky lidí takové přesně podivuhodné a zajímavé jako jsou tyhle.A jak píše Palo, další obrovské plus vidím v tom, že nejdeš po technice. Díky..
Využil jsem toho, že se Jirkovi líbila ta proletářská atmosféra :)) každopádně jsem nesmírně rád, že to tu mám. Trošku k věci: těch prvních pět fotek je moje srdeční záležitost vytvořená navíc relativně nedávno. Docela chápu, že se tím Jirka nezaobíral v textu, protože to mám prezentováno dostatečně, každopádně ten nádech Slovenské nové vlny tam já pro sebe mám a cítím a je to pro mě důležitý prveku té pětice, ty ostatní už jsou jen náhodou sebrané okolo :))
Ale aj ten Prison Break a futuristi sú dobrí:)))U mňa No.IV=No.I.
děkuji jsem rád že zaujalo