Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

… jen

Zveřejněno v 8 prosince, 201315 května, 2022 od Barbora Nebeská
Situace je ještě komplikovanější. V té hře je až příliš
mnoho postav.
 Nezná je všechny, přestože je sama tou hlavní.. Zdánlivě řídí a
ukazuje směr.
Dívají se na ní a čekají. Čekají na verdikt.
Co se bude hrát?
Komedie? Tragédie?
Snaží se vyčíst očekávání z jejich tváří. Jakou roli chtějí hrát v její hře?
Tolik očí, tolik pohledů. Tolik myšlenek, jejichž význam není schopna
rozluštit.
Prostor se mění v divadelní scénu.
 Stojí uprostřed kuželu
světla, ruce má podél těla natažené a s dlaněmi do prostoru. 
Dává jim tím
nevědomky najevo svou zranitelnost.
V očích má děs.
Je záhadou, že to na
ní nepoznají. Dívají se zle, ale s respektem.
Jako by byla bohyní
spravedlnosti, jedinou, která může rozhodnout o započaté hře.
 Přistupují
jednotlivě. Mluví na ní. Žádají, prosí, přesvědčují.
Jejich hlasy se stupňují.
Už nepřichází jednotlivě. Všichni jsou tak blízko a překřikují se.
Obestupují
ji a jsou čím dál více agresivní. Už není tou bohyní. Už nemá situaci pevně
v rukou.
Je jen malým bodem uprostřed rozzuřeného davu.
 Její světlo začíná
slábnout.
 Je jen uzlíčkem nervů.
Je jen
…
 Jen je.

15 komentářů u „… jen“

  1. palo b napsal:
    10 prosince, 2013 (1:15 pm)

    Obraz ako bič! … a tá otvorenosť je úžasná … Niekedy sa to stane, – že "len" je všetko.

    Veľa swetla-la, na Ceste … 😉
    palo

    Odpovědět
  2. Barbora Nebeská napsal:
    11 prosince, 2013 (7:09 am)

    Palo, děkuji za krásný komentář! 🙂

    Odpovědět
  3. Anonymní napsal:
    14 prosince, 2013 (5:17 am)

    Až dnes dostal jsem se pořádně k počítači. Vítej mezi námi.

    Fotka dobrá, ostrá (obsahově 🙂 ), a text… Nečekal jsem, že dokážeš napsat něco tak depresivního. Výborný to je.

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      14 prosince, 2013 (2:00 pm)

      Jirko, děkuji za přivítání a komentář! Já se bojím, že veselé snad ani psát neumím. :-))

      Odpovědět
  4. Petr napsal:
    14 prosince, 2013 (8:27 am)

    To se mi líbí a rád píši vítej 🙂

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      14 prosince, 2013 (2:01 pm)

      Díky a díky moc, Petře. 🙂

      Odpovědět
  5. jiriza napsal:
    14 prosince, 2013 (6:09 pm)

    fotka i text jak prásknutí bičem. Je nač se dívat je co číst

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      19 prosince, 2013 (8:10 am)

      Děkuji, Jirko! Jsem moc ráda..

      Odpovědět
  6. Martina napsal:
    17 prosince, 2013 (9:51 pm)

    Konečně se dostávám Na pokraj, abych také přivítala nového člena .
    Krásný text i krásná fotka….
    PS: za trpaslíka tu Baru stopro nejsi….ti určitě dorazí později 😀

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      19 prosince, 2013 (8:11 am)

      Marti, moc děkuji! S tím trpaslíkem si ještě počkám. Přece jen, pánové mohou mít jiný názor. ;-))

      Odpovědět
  7. František Vrba napsal:
    28 prosince, 2013 (5:43 pm)

    Vím o ní už dlouho. Nebyl klid se sem dostat a tiše popřemejšlet a zastavit se. Moc se mi líbí. Žádnej popík, je to uvěřitelný a smrdí z toho život. Vítej k nám nastokrát!

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      28 prosince, 2013 (9:47 pm)

      Moc děkuji, Františku. Za všechno… 🙂

      Odpovědět
  8. Rudy napsal:
    28 prosince, 2013 (6:03 pm)

    ANO!!!

    Odpovědět
    1. Barbora Nebeská napsal:
      28 prosince, 2013 (9:46 pm)

      Ď. ;-)))

      Odpovědět
  9. Rudy napsal:
    28 prosince, 2013 (6:03 pm)

    🙂

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji