Jdu s holým pyjem Olomoucí,
hledaje něhu, možná soucit
a v týle cítím, že se dívá,
ta, co jde za mnou odjakživa.
Točím se k ní a do rudnoucích
rtů jejích šeptám Milostivá,
i když se dneska zdáte živá,
stále jste jenom kolemjdoucí.
Proč tak ponurná báseň k tak optimistické fotografii.
Tá znepokojivá ponurá atmosféra je super!
Jeho veličenstvo chrličstvo chrlivé!
Mi se to líbí..ale bylo by lepší, kdyby to končilo životem. 🙂
Obrazově velice, snad že kočko atmosférové!
Neskutočná atmosféra, zrodená pre takéto stretnutia … Celé je to živý organizmus … Paráda.
Fotka je výtečná! a písmenka! .. je dobré mít Milostivou na paměti…
Prostě František. Beru všemi deseti. 😉