Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

MOŽNÁ JSOU DOMOVY…

Zveřejněno v 16 října, 2022 od František Vrba
Město bylo plné tajností dávno předtím,
než v dálce za řekou shořely dívčí šaty.
Vyslovit je všechny trvalo tak dlouho,
že měsíc z okna sestoupil do trnů zahrad
a škvírou mezi dveřmi a podlahou
jsme slyšeli čenichy otázek.
Kapička krve zůstala na bledém třísle noci
a tepání, lomcování vášně -
prudké jako vítr, když rve kůži bříz po cárech.
Napadlo mě,
co když je ještě naživu?
Dívka, v jejímž spícím dechu bylo skryto vše
od zrození
po hvězdy
zrcadlené v hasnoucích očích.

Co je pak věčnost proti okamžiku,
kdy vycení zuby v hryznutí do živé tkáně?
A co jsou to domovy?
Místa, kde plodíš děti s očima po matce,
kde chtěný umíráš v duchnách své prabáby
nebo snad tam, kde do stropu zatlučeš skobu?
Místa, kde pověsíš krotkou košili,
zakopneš o psa?
Možná jsou domovy…
neurčitý pocit, že kdesi ve tmě
v jiném městě
v jiné samotě
je ještě naživu dívka, jejíž dech slábne
tvou touhou chybět. 

1 komentář u „MOŽNÁ JSOU DOMOVY…“

  1. Svatava Ovčáčková napsal:
    2 listopadu, 2022 (6:47 am)

    Ty poslední dva řádky mi zůstaly v hlavě.

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji