Pospíchám okolo vlastního těla na schůzku s dívenkou, která mě chtěla. Přespříliš průsvitná... Zážitek mezní! (Varhany jindy tak jímavě nezní.) Je to jak vymáčknout obrovský nežit... Vydechnout naposled? Žít nebo přežít? Anebo hýčkat si, jak je to se vším, peklo, co později přeroste ve mši.
