Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

Rubrika: František Vrba

po zimě jaro

Zveřejněno v 21 března, 20206 května, 2022 od František Vrba

Po zimě jaro a pak léto… dá se to shrnout jednou větou. Po létě podzim, další zima… zůstanu raděj mezi svýma! Kdo by chtěl vstávat v týhle době? Ledaže bych se vrátil k tobě… A lehli bychom si tu noví do hlíny po mým sousedovi…

Číst více

malá noční

Zveřejněno v 13 března, 20206 května, 2022 od František Vrba

černá jsi noc jako kořeny buků  studnice která hluboko zebe  mrazivá noci prorůstáš chřípím  když měsíc vychází nad cáry stromů  hrajeme spolu tu divnou hru s noži  koho to sklíčí může jít domů  vyhrává ten který zůstane živý  dokud se úsvit v bolestech rodí  doma je teplo ticho a místo  přestože něco po dvoře chodí

Číst více

úplněk v lednu

Zveřejněno v 11 února, 20206 května, 2022 od František Vrba

zlehka se projít zimní travou jako když vlci za potravou a toho třpytu nadýchat se po ukončení noční práce trochu se otřít blízko smrti jak ptáci k ledu přimrznutí

Číst více

mandala

Zveřejněno v 24 ledna, 20206 května, 2022 od František Vrba

jako když vlétne motýl do vagonu s uhlím narodil ses cestou na dno truhly

Číst více

V nočních zahradách

Zveřejněno v 22 srpna, 20196 května, 2022 od František Vrba

A nocí obcházej bytosti… Postavy s lebkami divokých koček, postavy ženských boků a vlasů, kéž ať mne některá vykostí! A buben má z mých ostatků… Až přijde vítr od severu, donosí v sobě naši dceru, zas bude všechno v pořádku…

Číst více

zalitá v jantaru…

Zveřejněno v 10 června, 20196 května, 2022 od František Vrba

všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a pannách co už se nechvějou ve skoku jelena a vlčím severu ve vlasech stařeny s ošklivým úsměvem v posledním cigáru kouřeným za chůze ve slavným Hosana co blízko má k Ukřižuj ve chvíli…

Číst více

Vezmi mne daleko

Zveřejněno v 4 června, 20196 května, 2022 od František Vrba

Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alespoň dva metry pod zem…

Číst více

V posledním jaru

Zveřejněno v 3 května, 20196 května, 2022 od František Vrba

Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu… Ještě mi chvíli hraj… já budu poeta, Ty bílá vlaštovka v posledním jaru.

Číst více

Časy něhy

Zveřejněno v 30 dubna, 20196 května, 2022 od František Vrba

Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje… Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti… Prastará sklíčenost. Sladká onanie.

Číst více

Mrazivý vítr rve ze mne košili…

Zveřejněno v 5 března, 20196 května, 2022 od František Vrba

Mrazivý vítr rve ze mne košili, i spodky po otci a bílé vlasy… Ne, ještě nežiju… Ne, ještě nešílím! Zatím jen hledám, kdo by mne spasil. Možná ta maličká, co chodí na hřbitov každýho rána si předčítat Klímu… Možná se smiluje a možná ji vábí to, s někým, kdo přežil se… přežít i zimu.

Číst více
  • Previous
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • …
  • 15
  • Next

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host NaPokraji - Štěpán Šupka

Poslední příspěvky

  • Malá noční…
  • Host NaPokraji – Štěpán Šupka
  • Sonet o dívce, která tančila s měsícem…
  • Tak jako ve snu o létání…
  • Procházka nocí…
©2023 Na Pokraji