„Nevím, jestli fotografie kradou duši, ale mám je ráda. Ptali se mne, proč fotím…Protože nějak musím. Od doby, co se mi před pěti lety narodila dcera, je pro mne focení určitou formou terapie a mám na tom zvláštní druh závislosti…Protože obě milujeme les, nějak samo mě to přivedlo k focení ukrytého lesního světa…Plného kouzel…“ Milena…
Hříchů…
Hříchů až mrazí skříň je plná kostlivců jsou mi drazí
nedopalky a dívčí stuhy
v kapse jen nedopalky a dívčí stuhy poslední pohled z války s obrázkem duhy za uchem cigaretu po padlých druzích co do kanálu smetu jak točím se v kruzích
Hórovo oko šílenství
Dokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, staneš se moudrým. Nedokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, přestože ses o to pokusil, staneš se šíleným. Zůstaneš-li naživu, bude tě provázet Beatrice nebo Vergilius. Jen šílení vidí věci zapovězené. Jen nepříčetní a moudří procitnou. Do světa, kde smysly člověka neošálí a kde bolest pije se plným chřtánem jako láska z…
o padlých vládcích
smutný zbytek koruny které zbyly jen bodavé hroty láká lidi z komuny a užitečné idioty
V nočních zahradách
A nocí obcházej bytosti… Postavy s lebkami divokých koček, postavy ženských boků a vlasů, kéž ať mne některá vykostí! A buben má z mých ostatků… Až přijde vítr od severu, donosí v sobě naši dceru, zas bude všechno v pořádku…
Jen ať to bolí…
O ostrých hrotech
narazil jsem na cestě na ostré hroty všude kolem byl slyšet řev přehlédl jsem je a rozřezal si boty teď mi z nich s každým krokem kape krev
Host NaPokraji – Titti Dufva
Sever se vší syrovostí a možná i trochu surovostí. Žádní sobi a losi. Jen černobílé zaplískané ulice plné kafkovských postav kdesi na západě Švédska. A v té zdánlivé ponurosti je přitom tolik života. Stačí dýchnout na rozmrzlé ruce, očistit spoušť krabice a sednout si do nějakého autobusu. A přes to mokré sklo flákat jeden obraz…
Letní marnosti
Sedávat na pařezu s růžencem tekoucím mezi prsty. Hulákat zpitý do hory. Vozit se na káře s voňavým obilím a zapřahat vola před kola. Sypat vanilku do ran v dubu ztepilých mízou. Výt jako kojot do tvých snů měsíční noci. Svlékat se a oblékat do ranních ros. Být kejklířem a nebýt. Ou vádí ouja! Ouja…